Protože se relativně často setkáváme ze strany našich nemocných s obavou, zda opakovaným rentgenovým vyšetřením (tzv. lékařské ozáření – používání rentgenů pro diagnostické účely v medicíně) nedochází k poškození zdraví rentgenovaných osob a zda pro ně opakované rentgenové vyšetření nepředstavuje zdravotní riziko, dovolujeme si v následujícím příspěvku problematiku ozáření pacientům přiblížit.
V první řadě si je nutné uvědomit, že na jedné straně neexistuje „bezpečná“ dávka ionizujícího záření ani žádný limit, který by v rámci diagnostických postupů neměl být překročen např. za jeden rok. Na druhé straně zatím nejužívanější, nejvíce standardizovanou a nejlépe interpretovatelnou zobrazovací metodu u nemocných s plicním onemocněním představuje skiagram hrudníku a vyšetření počítačovou tomografií (CT). Skiagram hrudníku („rentgen“) by měl být vždy prováděn ve dvou projekcích, aby lékař získal prostorovou představu u případné plicní patologii a aby byly zobrazeny i ty části plic, které jsou v zadopřední projekci skryty třeba za srdečním stínem. Algoritmus provedení CT hrudníku závisí na tom, co chce lékař zobrazit – mezihrudí, náplň plicních cév, plíce jako takové. Tyto zobrazovací metody v některých případech nelze nahradit jinými vyšetřeními, při kterých by nemocný nebyl vystaven ionizujícímu záření. Nenahraditelnou úlohu hrají i u nemocných s intersticiálními plicními procesy včetně idiopatické plicní fibrózy.
K čemu Váš lékař rentgenové vyšetření potřebuje?
Jaké dávce ionizujícího záření je člověk vystaven při provedení jednoho rentgenu a jednoho CT vyšetření?
S čím to lze srovnat?
4. 4. 2016 plicnifibroza.cz